|
Každý kdo jezdil na silničním kole to zná. Přední plášť se sjíždí pomaleji jak zadní. Navíc se přední sjíždí rovnoměrně (profil plášťě zůstává pěkně zaoblený), zatímco na zadním se většinou začne tvořit ploška.
Můžeme si to demonstrovat na fotografii, kde je po ujetí 3500km na zadním plášti Continental GP 4000s již patrná sjetá ploška.
Je možné využít několik strategií výměny plášťů, které se s naznačenými problémy více či méně srovnají. Pokusím se je popsat a vysvětlit jejich výhody a nevýhody.
1.Běžný uživatel:
Jezdí tak dlouho, až se na zadním plášti "objeví plátno", pak zadní plášť vymění. Analogicky a zcela nezávisle postupuje s předním pláštěm.
Výhody: Levná metoda a také je nejméně práce s přezouváním. Pokud nepíchnete, tak se vlastně přezouvá jen jednou za životnost pláště.
Nevýhody: Na zadním plášti se tvoří ploška. Přední plášť vydrží na kole dlouho. Sice pak nemusí být sjetý, ale může už být přestárlý. Pak špatně drží na kluzkém povrchu a navíc hrozí, že praskne. Také je zde nebezpečí, že až budete kupovat nový plášť, neseženete už stejný jako minule. Budete pak mít na předním kole jiný dezén jak na zadním. Z praktického hlediska je to v zásadě jedno, ale blbě to vypadá.
2.Bohatý uživatel:
Jezdí tak dlouho, až se na zadním plášti "objeví plátno", pak koupí a vymění oba pláště současně.
Výhody: Je zde jistota, že nebudete jezdit na starém předním plášťi. Vždy budete mít na obou kolech stejné pláště.
Nevýhody: Na zadním plášti se tvoří ploška. Vždy se musí přezouvat obě kola. Přední plášť se kupuje zbytečně často a tak to stojí více peněz.
3.Velmi pečlivý uživatel:
Přední a zadní plášť pravidelně zaměňuje. Ideální chvíle pro záměnu nastane, když se vzadu objeví náznak plošky. Jakmile jsou oba pláště sjeté, koupí nové.
Výhody: Oba pláště se sjíždí rovnoměrně. Při tomto postupu se dá na pláštích najet asi nejvíce kilometrů. Vždy budete mít na obou kolech stejné pláště. Teoreticky lze dosáhnout stavu, že se ani na jednom plášti za celou dobu provozu nevytvoří ploška.
Nevýhody: Neustálé zaměňování plášťů je otravné. Při častém přezouvání hrozí poškození pláště a ráfku.
4.Tři pláště:
V praxi bylo vypozorováno, že přední plášť vydrží najet minimálně 2x delší vzdálenost jak zadní. Takže koupíte současně tři stejné pláště. Dva se obují na přední a zadní kolo, třetí se schová do skříně. Jakmile je zadní plášť sjetý, tak se vymění za ten co máte schovaný ve skříni a do skříně se schová ten sjetý. Až se sjede i ten druhý zadní, tak všechny tři pláště zahodíte a koupíte nové... A tak pořád dokola.
Výhody: Málo časté přezouvání a stále máte ve skříni jeden plášť jako zálohu pro případ velkého defektu. Vždy budete mít na obou kolech stejné pláště. Pokud jezdíte hodně, budete mít jistotu, že přední plášť nepřestárne.
Nevýhody: Na zadním plášti se tvoří ploška. Pokud jezdíte opravdu málo, může přední plášť přestárnout a ten ve skříni zestárne ještě dříve než ho stihnete použít.
5.Předek na zadek:
Jakmile sjedete zadní plášť, tak ho sundáte a zahodíte. Přední dáte dozadu a na předek koupíte nový.
Výhody: Na předku je nový plášť, takže se snižuje riziko podklouznutí předního kola. Na pláštích lze najet opravdu hodně kilometrů.
Nevýhody: Na zadním plášti se tvoří ploška. Vždy se musí přezouvat obě kola. Na zadek se nikdy nedostane nový plášť a vzhledem k nižší vrstvě gumy na mírně sjetém plášti je zde teoretická možnost častějších defektů zadního kola. A zadní kolo, protože je více zatížené, je na defekty docela háklivé. Hrozí, že až budete kupovat nový plášť, neseženete už stejný jako minule a pak budete mít na zadním kole jiný dezén jak na předním.
6.Zadek na předek:
Tato strategie je přesně opačná jak minulá. Vychází se z předpokladu, že téměř sjetý zadní plášť ještě na předku vydrží. Takže na zadek se kupuje plášť nový a ten už téměř sjetý se dojíždí vpředu.
Výhody: Menší pravděpodobnost defektu zadního kola.
Nevýhody: Vždy se musí přezouvat obě kola. Velmi nesnadno se odhaduje okamžik, kdy uskutečnit výměnu. Důsledkem toho se buď jezdí na předku už hodně sjetá guma nebo se naopak na předku plášť nestihne "dosjíždět" a už by bylo zase potřeba měnit zadek. Navíc je často na předním plášti ploška vytvořená v době, kdy byl plášť na zadním kole. To může být v zatáčkách nebezpečné. Hrozí, že až budete kupovat nový plášť, neseženete už stejný jako minule a pak budete mít na zadním kole jiný dezén jak na předním.
Určitě je možné vymyslet další možnosti, případně modifikovat ty právě popsané. Ten kdo najede "několik kilometrů ročně" a plášť mu vzadu vydrží spoustu roků toho moc nevymyslí. Nicméně hobbík, který musí zadní plášť měnit jednou za rok nebo dokonce častěji, si určitě dokážete vybrat strategii, která mu bude nejlépe vyhovovat. Já už delší dobu kupuji vždy tři pláště současně. A co Vy?
A ještě poznámka. Pokud vozíte na každém kole jiný plášť a nelze je navzájem zaměnit, musíte postupovat jako běžný uživatel případně bohatý uživatel. Mám na mysli například použití závodních silničních plášťů Continental GrandPrix Attack a Force.
|
Cyklistika 
