Přibližně před měsícem jsem si koupil nabíječku NiCd a NiMH akumulátorů Voltcraft IPC-1L. To pozorným čtenářům mého webu jistě neuniklo. A protože se domnívám, že si to tento produkt zaslouží, chtěl bych Vás s ním nyní seznámit blíže.

Koupil jsem si nabíječku 4xAA/AAA NiCd a NiMH akumulátorů Voltcraft IPC-1L. Hned po pár minutách seznamování jsem z ní nadšen. Předpokládám, že po pár týdnech používání sepíšu nějakou kratičkou recenzi, nicméně už teď si troufnu doporučit. Pokud netrváte na tom, aby Vaše články byly nabity v rekordním čase (maximální nabíjecí proud je "jen" 700mA) a hledáte nabíječku, která umí kromě nabijení i vyhodnotit zda jsou články v pořádku a jakou mají kapacitu, IPC-1L by mohl být skvělý kandidát.

Tento článek bude asi "věčně neukončený" a neberte ho jako nějaký návod nahrazující servisní dokumentaci k Fabii. Bude to jen souhrn poznatků a postupů, které si sám na své Fabii vyzkouším a v podstatě si je i sám pro sebe tady sepíši, kdybych to ještě někdy potřeboval. Může se ale stát, že se tyto informace budou hodit i někomu jinému a v tom případě je klidně využijte. Nemyslím si ani, že bych se do budoucna na mém webu nějak moc věnoval autům, takže proto řadím tento článek trošku možná nesmyslně do článků o elektronice, místo abych vytvořil samostanou sekci.

Svoje první PC-čko jsem si poskládal v roce 1993. Bylo postaveno na mainboardu SHUTTLE HOT-317 s integrovaným procesorem AMD 386DX-40, 4MB RAM a pevným diskem 40MB. Tento počítač jsem mnohokrát postupnými kroky upgradoval. Takže jsem měl 486-ku na desce SHUTTLE HOT-419 s VLB sběrnicí, potom na desce SHUTTLE HOT-433 s PCI sběrnicí. V obou případech postupně s různými procesory od AMD i Intelu. Kupoval jsem základní desky od firmy SHUTTLE. Později už jsem je nemohl sehnat a proto jsem přešel k deskám firmy Giga-Byte. Moje první deska od Giga-Byte byla GA-586HX s procesorem Intel Pentium 120. Ten jsem později nahradil procesorem Intel Pentium 233 MMX. Samozřejmě jsem postupně zvyšoval také velikost RAM a kapacitu pevných disků.

Už od doby, kdy jsem si pořídil ATARI 800XL mne bavilo ho programovat a vůbec nejlepší to bylo v Assembleru procesoru 6502. Například podprogram, který měl vykreslit na portech joysticku naměřené průběhy napětí, pracoval s příkazy PLOT a DRAW pod Basicem skoro minutu. Stejný podprogram "ve strojáku" to vykreslil prakticky okamžitě.