Kamarád mi na pár dnů "vnutil" objektiv Voigtländer ULTRAGON 19-35mm f/3.5-4.5 s bajonetem Canon EF. Možná se mýlím, ale domnívám se, že už se u nás neprodává. Můžete se s ním ale setkat v bazarech. Na první pohled mne zaujal nápis Made in Japan a velká vstupní čočka, která si vyžádala závit na filtry o průměru 77mm. Objektiv má také na přírubě červený kroužek, připomínající označení originálních L objektivů Canon. Celkově je ohniskem, světelností i vzhledem objektiv podobný objektivu Canon EF 17-40 4L USM a tak jsem trošku zvědavě souhlasil s vyzkoušením.

Naznačená podobnost s objektivem Canon EF 17-40 4L USM tímto však končí. Začnu mechanickou konstrukcí. Objektiv při změně ohniska i během ostření mění svoji délku. Sice jen asi o 5mm, ale mění. Při ostření se navíc přední člen otáčí, což znesnadní použití polarizačních, případně i přechodových filtrů. Celá konstrukce působí s vyjímkou poctivého kovového bajonetu levným plastovým dojmem. Přední člen vykazuje značnou vůli. Snad ještě větší než u "setového" objektivu Canon EF-S 18-55. Oba ovládací kroužky chodí hladce bez zadrhávání, ostřící možná až příliš lehce. Na přeostření z 0,5m na nekonečno stačí pootočit kroužkem o asi 60°, takže ruční ostření moc pohodlné není. Při zapnutém automatickém ostření se prstenec točí. Poměrně snadno ho tedy lze nechtěně brzdit. Ručně doostřit při zapnutém automatickém ostření nejde. Automatické ostření je poměrně tiché a i docela rychlé. Jako spíše zajímavý údaj můžeme vzít to, že směr ZOOM-ování je opačný, než je obvyklé u Canonů. Tedy při otáčení prstence doprava se ohnisková vzdálenost prodlužuje. Hmotnost objektivu je 300 gramů.

Důležité jsou ale i optické vlastnosti. Na dalších dvou fotografiích můžete posoudit ostrost a aberaci, kterou objektiv vykazuje při zaclonění na 5.0. Jde o dva vyříznuté středy obrazů (50% plochy) při krajových ohniskových vzdálenostech. Pokud nad obrázkem podržíte ukazatel myši, objeví se výřez v poměru 1:1. Nebudu to natahovat. Na širokém konci kreslí objektiv docela pěkně. Na delším konci už to tak slavné není, ale přesto je výsledek slušný. Příjemně objektiv překvapil co se týče chromatické aberace. Ta je prakticky neznatelná a v tomto směru musím objektiv pochválit.

Nyní se ale dostáváme k největšímu problému tohoto objektivu ve spojení s Canonem EOS 350D. Už na předchozích obrázcích si můžete všimnout, že i když fotoaparát clonil u obou stejně a i čas byl stejný, přesto je fotografie na širším konci o poznání světlejší. A teď se držte - obě fotografie jsou foceny při korekci -2EV, jinak by byly beznadějně přeexponované.

Na základě této zkušenosti jsem udělal následující pokus. Vyfotil jsem dvě stejné fotografie při shodném nastavení testovaným objektivem a objektivem EF 17-40 4L USM. Oba objektivy jsem nastavil na ohnisko 35mm, fotoaparát jsem přepnul do režimu Av s clonou nastavenou na 8.0. Fotil jsem na změření expozice nenáročnou scénu. S objektivem Canon fotoaparát určil čas na 1/50 sec a následně jsem získal správně exponovanou fotografii. I s objektivem Voigtländer určil fotoaparát expozici stejně. Přesto je získaný snímek silně přeexponovaný. Čím to je netuším, ale předpokládám, že fotoaparát objektivu řekně, že se má zaclonit na 8.0 a objektiv neposlechne a během expozice zacloní méně. Při běžném focení je tedy nutné neustále expozici korigovat. Přitom je nutné počítat s tím, že čím více je objektiv otevřený, tím méně se chyba projevuje, protože objektiv jednoduše víc odclonit nemůže a chtě nechtě musí fotoaparát poslechnout. Další problém je v tom, že se tato nutná korekce mění v závislosti na nastavené ohniskové vzdálenosti. Při širším ohnisku je nutné korigovat více. Nejde o žádnou maličkost. Během fotografování musíte stále kontrolovat histogram a korekce se běžně pohybuje i v řádu -1EV až -2EV. Vše co jsem napsal si opět můžete prohlédnout na ukázce. Znovu jde o výřezy asi 50% plochy políčka. Pokud nad obrázkem podržíte ukazatel myši, ukáže se výřez 1:1 a můžete porovnat i ostrost obou snímků.

Po výše popsaném testu jsem ztratil veškerou chuť nějak dále objektiv zkoumat. Pokud sháníte nějaký levný základní ZOOM pro svůj APS-C fotoaparát jako je třeba Canon EOS 350D, bude setový objektiv EF-S 18-55mm lepší volbou. Ten je totiž mechanicky obdobně mizerný, opticky stejný nebo lepší, světelnost má srovnatelnou, je lehčí, menší, rozsah ohniska je větší a expozici měří přesně.

Jediné vhodné použití, které mne pro tento objektiv napadá je jako ultraširokoúhlý objektiv na těle v bazaru koupené kinofilmové zrcadlovky. Je docela pravděpodobné, že s nějakým starším tělem by měřil dobře a i kdyby ne, kinofilm má daleko větší expoziční pružnost než čip digitálu a tak by to nemuselo být tak kritické. Přitom by tento objektiv nemusel být v bazaru nijak drahý a opticky je docela slušný.

Úplně nakonec jedna fotka, kterou jsem udělal při fotografování dřevěných hraček. Je to fotografováno v plně manuálním režimu a nasvíceno odrazem o strop dvěma blesky. A znovu. S EF 17-40 4L jsem clonil na 8.0, zatímco s Ultragonem jsem clonil na 11. Přitom jas i hloubka ostrosti obou fotek vyšly stejně.