|
Strana 1 z 5  Kamarád mi na několik dnů zapůjčil objektiv Canon EF 70-200 4L USM. Toho jsem samozřejmě rád využil a sepsal na svůj web postřehy a zkušenosti, které jsem získal při jeho "testování".
Tento objektiv patří do skupiny objektivů, skládající se z celkem čtyř zástupců
-
-
EF 70-200mm f/2.8L USM je zcela srovnatelný s prvním zástupcem. Jeho snížená cena je vykoupena absencí optického stabilizátoru.
-
EF70-200mm f/4L IS USM je třetím členem. Výrazně menší hmotnosti, rozměrů i ceny oproti prvně jmenovanému je dosaženo za cenu horší světelnosti. Jde o nejmladší objektiv z řady.
-
EF 70-200mm f/4L USM je čtvrtý a nejlevnější. Je stejný jako třetí jmenovaný bratříček, ale chybí mu stabilizátor. Právě toto je typ, který mi kamarád na vyzkoušení půjčil.
Naznačené pořadí setříděné sestupně dle kvality je možné také změnit. Kdybychom si je setřídily podle data od kdy se vyrábí, dopadlo by to takto. Nejprve se vyráběla od roku 1995 verze se světelností 2.8 bez stabilizátoru. V roce 1999 se začal prodávat bratříček se světelností 4 opět bez stabilizátoru. Stabilizátory se v objektivech objevily později. Nejprve v roce 2001 ve verzi se světelností 2.8 a nakonec v roce 2006 ve verzi se světelností 4.
Objektiv Canon EF 70-200mm f/4L USM dodržuje uspořádání ovládacích prvků obvyklé u většiny "L-kových" ZOOM objektivů Canon. To znamená, že blíže k tělu fotoaparátu se nachází prstenec měnící ohniskovou vzdálenost a dále od těla ostřící prstenec. Mezi nimi je stupnice zaostřené vzdálenosti. Oba prstence se ovládají snadno a bez zbytečných vůlí. Jsou dostatečně široké a u obou, jak je zvykem platí, že při točení s nimi ve směru hodinových ručiček se zkracuje ohnisko i zaostřená vzdálenost.
Celé tělo objektivu je kovové, při jakékoliv změně ohniska nebo roviny ostření se na něm nic neprodlužuje, frontální čočka se netočí. Bajonet je samozřejmě také kovový. Trošku zamrzí absence gumového těsnění u bajonetu. Bytelná konstrukce objektivu je vykoupena relativně vysokou hmotností 705 gramů. Při srovnání se světelnějším bratříčkem vážícím 1310 gramů jde však stále o příjemně lehký objektiv. Rozměry objektivu 76x172mm nijak nevybočují z řady a jsou zcela srovnatelné s rozměry objektivů, které mají při podobném rozsahu ohniska srovnatelnou světelnost.
Optika objektivu se skládá z 16-ti čoček ve 13-ti skupinách. Optickou kvalitu vylepšují tři čočky ze speciálních druhů skel. Osmi lamelový clonový mechanius se stará o pěkný bokeh. Automatické ostření zabezpečuje pravý USM pohon. Ten ostří v rozsahu od 1.2 metru do nekonečna. Minimální zaostřitelná vzdálenost 1.2 metru je v některých situacích trošku na obtíž. Například při fotografování portrétů s ohniskem 70mm by se ještě kratší vzdálenost hodila. Teoreticky je možné poodejít od fotografovaného objektu dál a přiblížit si ho ZOOM-em, ale někdy to z prostorových důvodů nejde. Na objektivu je také přepínač nejkratší zaostřitelné vzdálenosti mezi hodnotami 1.2 a 3 metry. Jeho přepnutím na hodnotu 3 metry můžeme ostření zrychlit. Jak je u pravého USM pohonu obvyklé, je ostření nehlučné, rychlé, přesné a umožňuje ručně doostřit i při zapnutém automatickém ostření.
Za trošku nešťastný považuji průměr filtrového závitu. Ten má totiž u Canonu dosti neobvyklý rozměr 67mm.
Součástí balení je sluneční clona ET-74 a kožený pytlíček. Stativovou objímku budete v příslušenství hledat marně, což je docela škoda.
Ohnisko:
Na prvních dvou fotografiích, které jsem s objektivem pořídil si předvedeme, jaký je rozdíl mezi ohniskem 70 a 200mm. Obě jsou fotografovány při plně otevřené cloně a i když hodnocení kresby nebylo prvotním účelem těchto fotografií. Přesto se můžete pro zajímavost podívat na výřezy 1:1. Stačí nad fotografií chvilku postát s kurzorem myši.
Za zmínku hned na počátku stojí skutečnost, že i když jsem obě fotografie pořizoval při relativně jasném počasí, vyšel čas při citlivosti ISO100 a plném otevření tak akorát na to, abych fotky mohl ještě pořídit z ruky. Už při těchto prvních snímcích jsem si uvědomil, že nejvíce omezujícím parametrem objektivu bude právě nízká světelnost. K tomuto problému se později ještě vrátím.
Docela zajímavá ukázka by mohla být ta následující. Jde o podobnou situaci, ale na objektivu je navíc nasazen originální Canon Extender EF 1.4x II. Ten prodloužil maximální ohnisko na 280mm. Kresba zůstala stále vynikající a nepozoroval jsem ani zpomalení rychlosti automatického ostření. Výsledná sestava má světelnost 5.6 a to je právě hranice, kdy ještě Canon tělo neodmítne s extenderem automaticky ostřit.
 U možnosti použít na objektivu extender se na chvilku zastavím. Pro méně zkušené je totiž docela lákavé, pořídit relativně levný a lehký "ZOOM 70-200/4L bez stablíku" s tím, že na něj namontují malý a lehký extender a budou mít objektiv v mnoha ohledech nahrazující drahý a těžký EF 100-400 4.5-5.6L IS USM. Výsledkem pak mohou být zklamáni. Pokud by mělo jít skutečně o plnohodnotnou náhradu, musela by se pořídit sestava EF 70-200mm f/2.8L IS USM s extenderem EF 2x II. Cena, hmotnost i velikost tohoto soustrojí však vyjde větší. Současně získáte na kratším ohnisku horší světelnost. Jedinou nezvratnou výhodou tohoto řešení by byl fakt, že budete mít k dispozici i velmi světelný střední tele-ZOOM.
O tom, že opravdu objektivem EF 70-200mm f/4L USM s extenderem EF 1.4x II objektiv EF 100-400 4.5-5.6L IS USM nenahradíte se můžete přesvědčit pomocí následujících dvou snímků. Oba jsou pořízeny právě objektivem EF 100-400 4.5-5.6L IS USM při ohnisku 285mm a 400mm. Nejde o kresbu. Ta je srovnatelná. Ale posuďte sami, jak velký je rozdíl v ohniscích 280mm a 400mm. A dále si uvědomte, že i při ohnisku 400mm není díky stabilizaci s EF 100-400 4.5-5.6L IS USM problém udržet při fotografování z ruky čas 1/250sec.
|
Fotografování 
