|
Kamarád fotí rád koncerty. Pro tento účel potřebuje objektiv s poměrně dlouhým ohniskem a co nejsvětelnější. Focení s bleskem se totiž jemu ani muzikantům nelíbí a tak často bojuje s nedostatkem světla. Po delší a podle mne i logické úvaze pořídil objektiv Canon EF 100mm f/2 USM. No a díky tomu jsem mohl jeden den objektiv "testovat".
 Mechanická konstrukce objektivu je parádní. Je velmi podobná objektivu EF 28mm f/1.8 USM který vlastním, nebo také objektivu EF 85mm f/1.8 USM. Ostřící kroužky všech tří objektivů jsou velmi podobně umístěny, a jejich vroubkování je stejné. Stejný je i průměr závitu na filtr, tedy 58mm. Tato podobnost je logická, protože všechny vznikly v přibližně stejné době. Konkrétně EF 100 v roce 1991, pak EF 85 v roce 1992 a nakonec EF 28 v roce 1995. Ostření pravým USM pohonem je nehlučné, rychlé a přesné. Clona je složena z 8-mi lamel, takže rozostřené pozadí vypadá opravdu pěkně. Jak je u objektivů Canon střední třídy zvykem, při ostření nemění svoji délku a nic se na něm nehýbe. Je možné ručně doostřit i při zapnutém automatickém ostření. Oba pohyby se jednoduše sečtou místo toho, aby se s námi objektiv "přetahoval". Nejmenší zaostřitelná vzdálenost činí 90cm.
Vzhledem k tomu, že jsem měl objektiv opravdu jen krátce, udělal jsem pouze několik fotografií. Na první fotografii focené při cloně 2.8, ISO 100 a časem 1/160 sec z ruky je vidět nádherně ostrá kresba (detail uvidíte, pokud chvilku ponecháte kursor myši nad fotkou) a i velmi pěkný bokeh.
Další dvě fotky jsem nafotil venku. Obě při cloně 8, citlivosti ISO100 a čase 1/400sec.
Následně jsem nafotil fotografie testovacího obrazce ISO 12233. Jde jako obvykle o výřez 1:1 z levého horního rohu a středu příslušné fotografie. Z ukázek lze vysledovat, že i plně otevřený objektiv je velmi ostrý, pouze má velmi mírný sklon k aberaci (je vidět fialový nádech) a nepatrně se projevuje vinětace. Při zaclonění na 2.8 jsou veškeré vady pryč a objektiv zaslouží jen pochvalu.
Zkoumal jsem i chování objektivu v protisvětle, ale i když jsem se hodně snažil, žádné odlesky, které by stály za řeč jsem nenašel.
Znovu opakuji. Objektiv jsem měl k dispozici jen velmi krátce a tak na nějaké obsáhlé testování nebyl čas. Ale i tak se mi moc líbil. Přesto já sám o jeho zakoupení neuvažuji. Mám totiž koupený objektiv EF 100mm f/2.8 Macro USM. To je sice čistokrevný makroobjektiv, ale dá se použít i pro běžné focení. Zkoušel jsem oba objektivy porovnat. A jak to dopadlo? Makroobjektiv je jak se dalo čekat nezastupitelný při focení makrofotek. Přeci jen fotku vážky ze vzdálenosti 90cm s ohniskem 100mm udělat nelze. Na druhou stranu je vidět, že je makroobjektiv navržen právě pro focení při krátkých vzdálenostech. Díky tomu kreslí velmi ostře i plně odcloněný, pokud je focený objekt blízko. Při focení testovacího obrazce vzdáleného zhruba dva metry však plně odcloněný už zdaleka tak ostrý nebyl a to v celé ploše. Při cloně 4.0 a větší už makroobjektiv ten "obyčejný" v ostrosti téměř dohnal, ale pořád ještě byl patrný rozdíl. Pokud ponecháte ukazatel myši nad příslušnou fotkou, můžete si toto mé tvrzení ověřit. Takže závěr z tohoto srovnání? Pokud chcete pevný objektiv o ohnisku 100mm a láká Vás občas si vyfotit i nějakou tu vážku, kupte EF 100mm f/2.8 Macro USM a budete ho moci používat byť s kompromisy i na běžné focení. Pokud naopak o makru vůbec neuvažujete, pak je lepší volbou EF 100mm f/2 USM. Za menší peníz získáte lehčí a menší objektiv s lepší světelností a pro běžné focení i lepší kresbou především při plně otevřené cloně.
Nakonec poděkuji Staňovi za zapůjčení bezvadného sklíčka i za zapůjčení obličejíčku za účelem vytvoření jedné testovací fotky :o).
|
Fotografování 
