|
Po zakoupení fotoaparátu Canon EOS 5D Mk.II jsem brzy začal řešit, jaký základní ZOOM objektiv pro něj pořídit. Samozřejmě mohu a rád používám objektiv EF 24-105 4L IS USM. Na výletě se však taková sestava docela pronese a tak jsem pro tyto případy hledal něco menšího a lehčího.
 Po prostudování katalogu Canon se mi nejvíce líbil objektiv EF 28-105mm f/3.5-4.5 II USM. Po zkušenosti s EF 24-105 4L IS USM mi bylo jasné, že stabilizátor se někdy hodí, 24 mm na širokém konci a optickou kvalitu "L-ka" ničím nenahradím. Jenže rozdíl v rozměrech a hmotnosti obou objektivů byl nezpochybnitelný.
Problémem je, že se vybraný objektiv stále prodává v USA, ale v Evropě už v prodeji není. Poohlédl jsem se na aukci eBay a za slušnou cenu použitý kus sehnal.
Ale nyní již k popisu objektivu. Canon objektiv označený EF 28-80mm f/3.5-5.6 USM prodával od října 1991. Již v listopadu 1992 začal nabízet vylepšený EF 28-105mm f/3.5-4.5 USM. Ten měl prodloužené ohnisko a lepší světelnost na dlouhém konci. Popsané objektivy obsahovaly clonový mechanismus složený z pouhých pěti lamel. A protože byl u těchto objektivů občas kritizován nepěkný bokeh, byla od října 2000 představena verze EF 28-105mm f/3.5-4.5 II USM se sedmilamelovým mechanismem clony.
Mechanická konstrukce objektivu je velmi podobná objektivu EF 28-135 f/3.5-5.6 IS USM. Přední člen se při změně ohniska vysunuje, avšak neotáčí se a to ani při ostření. Průměr závitu na filtr je relativně malý a činí pro mne příjemných 58 mm. Příjemných proto, že stejný závit používají i některé další z objektivů, které vlastním. Na druhou stranu si někteří uživatelé kinofilmových fotoaparátů stěžují (a s FF digitálem to bude stejné), že takto malý závit neumožňuje osadit současně dva a více filtrů, protože pak už je obroučka filtru viditelná v záběru. To jsem však neověřoval.
Na objektiv je možné osadit originální protisluneční clonu EW-63II. Ta se používá i pro objektiv EF 28mm f/1.8 USM.
Ostřící i ZOOM kroužky chodí hladce a bez vůlí a dají se snadno nahmatat díky rozdílné šířce i struktuře povrchu. K ručnímu přeostření z nejkratší zaostřitelné vzdálenosti 50cm na nekonečno je nutné s ostřícím kroužkem otočit zhruba o 120 stupňů. Díky pravému USM pohonu ostření je ostření přepnuté do automatického režimu velmi rychlé, tiché, přesné a je možné kdykoliv ručně doostřit. Ruční ostření usnadňuje i okénko se stupnicí vzdáleností.
Objektiv má průměr 72 mm a při nastaveném ohnisku 28 mm je dlouhý je 75 mm. Hmotnost činí 375 gramů. Přední člen vykazuje drobnou stranovou vůli. Ta je však ve srovnání s běžnými "setovými" objektivy zanedbatelná.
Optika je složena z 15-ti čoček v 12-ti skupinách a nepoužívá žádná speciální skla.
Kresba
Nyní se již můžete podívat na z ruky vyfocený můj obvyklý testovací námět. Pokaždé při objektivu zacloněném na 8 a ohnisku 28mm a 105mm. Citlivost byla nastavena na ISO200. Výsledek mne docela mile překvapil. Takže nejprve fotografie při ohnisku 28mm. (Detail 100% si jako obvykle zobrazíte, pokud nad fotografii umístíte kurzor myši.)
A nyní fotografie při ohnisku 105mm.
Teď trošku odbočím. Chci totiž upozornit na skutečnost, že tento "test" poprvé zpracovávám s FF fotoaparátem a tak pokud budete chtít srovnávat získané fotografie například s tímto článkem, musíte si uvědomit, že tam se pracovalo s výřezem daným crop faktorem.
Jako další si můžete prohlédnout fotografii pořízenou při různém zaclonění. Ohnisko jsem nastavil na 70mm. Je možné vypozorovat, že plně otevřený objektiv má trošku měkčí kresbu. Od clony 5.6 už mu ale nelze nic vytýkat. Aberace je také na velmi přijatelné úrovni.
Protisvětlo
Trošku problematicky se objektiv chová v protisvětle. Jak se dalo i čekat, značné množství čoček způsobuje odlesky a případně i ztrátu kontrastu, pokud na frontální člen svítí. Můžeme si to dokumentovat dvojicí fotografií, kde i když není Slunce přímo v záběru stejně je s odlesky problém. A je prakticky jedno, zda je nastaveno ohnisko široké nebo dlouhé.
Dobrou zprávou by mohla být skutečnost, že se proti tomuto nešvaru dá docela úspěšně bránit pomocí sluneční clony. Na další ukázce je vidět scéna nafotografovaná s clonou. Pokud nad obrázkem podržíte kurzor myši, ukáže se stejný snímek, ale tentokrát pořízený bez clony. Je vidět nejen horší kontrast, ale i drobný odlesk, který jsem označil červeným kroužkem.
Makro
Na objektivu je nápis "MACRO", ale z nejkratší zaostřitelné vzdálenosti 50 cm se dá odvodit, že půjde objektivem nafotit spíše jen větší detail. Na fotografování vážek nebo mravenců s tímto objektivem zkrátka nepomýšlejte. Na dalším snímku je pro představu vidět, co asi je možné zachytit při ohnisku nastaveném na 105mm, pokud se k fotografovanému objektu přiblížím co nejvíce.
Geometrické zkreslení
Poměrně často je v diskuzích objektivu vytýkána geometrická vada. Můžete se sami přesvědčit, jak to vypadá v praxi. Na další ukázce je vždy horní třetina obrazu získaná při fotografování ISO obrazce ISO 12233 při ohnisku 105 mm, 50 mm a 28 mm. Do ukázek jsem pro větší názornost zakreslil i červené přímky. Jak je vidět, při dlouhém ohnisku je zklenutí poduškové, při nejkratším objektiv soudkuje. Při ohnisku 50 mm je geometrické zkreslení nulové. Je zřejmé, že pro fotografování architektury se tento objektiv příliš nehodí. Pokud záleží na co nejmenším geometrickém zkreslení, je vhodné držet se ohniska 50 mm.
Pro ty, co fotografují do RAW-u a pro převod používají program DPP mám dobrou zprávu. Pomocí tohoto programu lze geometrické zkreslení velmi pěkně odstranit a to automaticky a tedy bez námahy. Na následující ukázce jsem však tuto možnost zcela pochopitelně nevyužil.
Ještě praktická poznámka. Nejkratší zaostřitelná vzdálenost 50 cm neumožnila přiblížit fotoaparát natolik, aby fotografovaný obrazec vytištěný na papíru formátu A3 pokryl při nastaveném ohnisku 28 mm celou plochu hledáčku. Berte prosím toto sdělení do úvahy při čtení následujícího odstavce.
Testovací obrazec ISO 12233
Nyní se můžeme podívat, jak si objektiv vedl při zkoušce pomocí testovacího obrazce ISO 12233. Berte však tento odstavec spíše rezervovaně. Vezměte v úvahu už jen to, že nefotografuji certifikovaný obrazec, ale obyčejný papír formátu A3 potištěný kancelářskou laserovou tiskárnou. Nelze tedy učinit nějaké jednoznačné závěry jestli je objektiv dobrý nebo špatný. Spíše lze vysledovat, jak nejlépe objektiv v praxi používat. Pouze z tohoto důvodu tento test vlastně dělám. O problému s ohniskem 28 mm jsem již informoval.
Nejprve tedy fotografie získané při cloně 3.5, 5.6 a 8.0 s ohniskem 28 mm. Je vidět, že při tomto ohnisku objektiv kreslí ve středu docela pěkně bez ohledu na použitou clonu. V okrajích je ostrost znatelně horší , ale zacloněním se postupně zlepšuje. Z mizejícího fialového nádechu hran lze vysledovat, že i aberace v okrajích se zacloněním vylepšuje.
Následují obrázky při clonách 4.0, 5.6 a 8.0 s ohniskem 50 mm. I tady je ostrost ve středu dobrá, na okrajích je ostrost opět o poznání horší, ale opět se zacloněním situace lepší.
Nakonec se dostáváme ke snímkům při cloně 4.5, 5.6 a 8.0 s ohniskem 105 mm. Tady je aberace zanedbatelná a objektiv kreslí v celé ploše obrazu prakticky srovnatelně.
Závěr
Objektiv EF 28-105mm f/3.5-4.5 II USM se nevyrovná "L-kovým" ZOOM objektivům ani pevným objektivům střední řady. Uvědomme si však, že má rozměry 72x75 mm při hmotnosti 375 gramů. Opticky výrazně lepší pevný EF 50mm f/1.4 USM má jen mírně menší rozměry 74x50 mm a hmotnost 290 gramů a není zdaleka tak univerzální. EF 24-105mm 4L IS USM univerzální je, ale svými rozměry 84x107 mm při hmotnosti 670 gramů "kope v naprosto jiné lize".
Jednoduše, pokud uvažujete o slušném objektivu na cesty, určitě na tuto možnost při vybírání kandidáta do fotobrašny nezapomeňte. A to především tehdy, pokud vlastníte fotoaparát s čipem velikosti kinofilmového políčka. Majitelé fotoaparátů s APS-C čipem by asi z tohoto objektivu příliš nadšeni nebyli, protože díky crop faktoru by jim vyšlo přepočítané ohnisko zhruba na 45-170 mm a to příliš praktické pro základní objektiv není.
O tomto objektivu naleznete na internetu docela dost informací. Pokud Vás tedy zaujal, můžete pokračovat například přečtením článku na Paladixu.
Objektiv mám poměrně krátkou dobu, takže zcela nakonec pět praktických ukázek a časem snad přidám něco reprezentativnějšího. Jenom upozorním, že v těchto ukázkách nebyly použity - stejně jako v žádné předešlé ukázce - pomocné funkce programu DPP. Tedy například automatická oprava aberace, odšumění, geometrického zkreslení a podobně. Pokud máte nějaké dotazy nebo by vás zajímalo nějaké konkrétní doplnění, zkuste se zmínit v diskuzi pod článkem.
|
Fotografování 
Já bych spíše řešil větším rozsahem např. Sigma 28-200mm