|
Mít u sebe neustále fotoaparát je pěkná myšlenka, avšak těžká zrcadlovka s několika objektivy se docela pronese. Proto když mi byl výhodně nabídnut starší ale plně fungující kompaktní fotoaparát, koupil jsem ho.
 Jde o fotoaparát Canon PowerShot S40 vyráběný od roku 2001 (dnes se neprodává) s rozlišením čipu 4Mpx a ZOOM objektivem s ohniskem odpovídajícím 35-105mm. PowerShot S40 používá stejný typ karet a stejný akumulátor jako moje zrcadlovka Canon EOS350D. Má kovové šasi kryté většinou plechovými díly. Je tedy mechanicky velmi odolný. Nejedná se o "obyčejný automat", jehož obsluha je omezena na pouhé mačkání spouště. Lze fotit i v plně manuálním režimu nebo v poloautomatickém režimu s předvolbou času nebo clony. Fotografie je možné ukládat do klasického JPG i do formátu RAW. Toto vše se mi samozřejmě na fotoaparátu líbí. Dále se nebudu o parametrech rozepisovat. Pokud máte zájem zjistit více, můžete navštívit již uvedenou stránku výrobce, případně tento odkaz. Můžete také navštívit například tento stařičký test. Že opravdu nejde o žádné ořezávátko je jasné z toho, že - cituji "Fotoaparát Canon PowerShot S40 získal cenu Best Digital Consumer Camera asociace TIPA za období 2002-2003" a také z toho, že jeho doporučená prodejní cena v bývala 25990,-Kč.
Na zrcadlovku tento foťáček nemá, ale dokazuje, že dnešní hon za fotoaparáty s co největším rozlišením je v podstatě zbytečný, pokud si vystačíme s výslednými fotografiemi velikosti pohlednice.
Na obrázku vpravo je naznačeno, jak velký můžeme ze souboru nafoceného 4Mpx fotoaparátem udělat výřez, aby výsledná fotografie 10x15cm stále měla rozlišení 300dpi. Přitom na slušný tisk fotky stačí i rozlišení 200dpi, takže by bylo možné ve vyjímečných situacích řezat ještě více. Případně je samozřejmě možné udělat i větší fotky než pohlednice. Při rozlišení 300dpi a bez ořezu je možné z fotoaparátu získat kvalitní fotku o rozměru asi 15x19cm.
Objektiv kreslí dobře, nemá sklon k velké aberaci ani vinětaci. Trošku je problém se šumem při nastavené citlivosti ISO200 a větší, ale to je v podstatě bolest všech kompaktů. Vestavěný blesk nedávkuje světlo vždy optimálně. Především při focení blízkých předmětů často fotografii "přepálí" a korekce blesku do záporných hodnot téměř nepomůže.
Teď ukázky běžných fotek. Všechny jsou bez úprav, tak jak vypadly z fotoaparátu. Pouze jsem odřízl úzké pruhy, abych z původního formátu 4:3 získal pro mne obvyklý formát 3:2 a pak takto vzniklé fotky zmenšil na rozměr 600x400 bodů. První z nich je vyfocená časem 1/60sec při ISO100 a cloně F=5.6. Ohnisko odpovídá 35mm. (Detail v rozlišení 1:1 uvidíte, pokud chvilku ponecháte kursor myši nad fotkou.)
Druhá je focena časem 1/60sec při F=4.0 a opět ISO100. Ohnisko odpovídá 70mm a je přisvícená bleskem. (Detail opět uvidíte, pokud chvilku ponecháte kursor myši nad fotkou.)
S PowerShotem S40 můžete určitě zapomenout na nějaké velké focení broučků a vážek. Foťák sice přepínač mezi běžným ostřením a makrem má, ale v praxi se spíš jedná o přepínání mezi focením krajinek a zbytku. Podle specifikace totiž fotoaparát umí standardně ostřit od 80cm dále, ale osobně mám zkušenost takovou, že má často potíže zaostřit i na vzdálenost jeden metr. Z tohoto důvodu přepínám foťák do makrorežimu někdy i při běžném focení. Pokud se přepne foťák do makrorežimu, pak podle specifikace při nejširším ohnisku ostří od 10cm a při nejdelším od 30cm. Oba údaje sedí, ale ani v jednom z těchto případů nenafotíte brouka tak, aby pokrýval celou plochu fotografie. Pro představu jak asi je možné pokrýt v makrorežimu políčko se můžete podívat na následující dvojici fotek. Ukazují obě možnosti, tedy 10cm vzdálené tužky při nejširším ohnisku i 30cm vzdálené tužky při nejdelším. Výsledek je v podstatě shodný, pouze při fotografování z 10cm je vidět už zmíněný sklon k přepalům interním bleskem.
Samozřejmě nějaký běžný detail, třeba část membrány reproduktoru o průměru 16cm, lze vyfotit snadno.
Zkoušel jsem také vyfotit testovací obrazec ISO 12233 při třech různých clonách. Citlivost ISO100 a ekvivalentní ohnisko 60mm. Nyní tedy tři výřezy 1:1 z levého horního rohu a středu příslušné fotografie obrazce.
Z testovacích obrazců je znát, že objektiv nekreslí špičkově, ale zase to není žádný propadák. A co je nejzajímavější - kreslí v celém rozsahu zaclonění velmi obdobně. Fotograf tedy nemusí přemýšlet nad tím, kterým vadám objektivu se vyhýbat. Lze také vypozorovat, že i při relativně nízké citlivosti ISO100 je na fotografiích znatelný šum. Z praxe však mohu konstatovat, že se na pohlednici takový šum ztratí.
Na další fotografii můžete ještě posoudit chování objektivu v prudkém protisvětle. Jak se dalo čekat, objeví se na fotce odlesky, ale není to určitě na tak malý objektiv špatný výsledek. Kontrast zůstane ne slušné úrovni.
U kompaktů je jeden obecný problém. Malý snímací čip přináší velkou hloubku ostrosti i při odcloněném objektivu. Někdy se to docela hodí. Alespoň nejsou takové nároky na zaostření a ostré vyjde téměř vše. Někdy je to ale na škodu. Jako poslední příklad si můžete prohlédnout fotografii focenou nejširším ohniskem při plně otevřené cloně. Ostřeno bylo na nejbližší sedačku kolotoče. Přesto jsou domy v pozadí příliš ostré.
A to je vše. Pokud přemýšlíte nad zakoupením foťáku ze kterého budete dělat většinou fotky velikosti pohlednice a který chcete nosit stále u sebe, zkuste se kromě specializovaných obchodů rozhlédnout také po bazarech, inzerátech, aukcích a podobně. Třeba nějakou korunu ušetříte.
A ještě pro úplnost. Český návod k popisovanému fotoaparátu najdete zde.
|
Fotografování 
