Kdo modelaří, ví jaký je to pocit. Několik týdnů, měsíců a někdy i let se snažíte zavřeni v dílně. Pak stačí jediná chyba a během pár sekund je po všem a sbíráte trosky. Ten pocit zmaru ještě podtrhuje fotografie, kterou jsem náhodou objevil na internetu u kamaráda.

V dnešní době relativně levných souprav a "nerozbitných" modelů přibývá na letištích mnoho nezkušených modelářů, kteří svou mnohdy nechtěnou nevědomostí mohou způsobit značné škody nebo úraz.

Jako každý RC modelář potřebuji i já RC soupravu pro ovládání modelů. Začínal jsem někdy před listopadem 1988 se soupravou Modela T4AM27 a pokoutně sehnanými dvěma servy Prafa. Prakticky v té době ani jiná možnost nebyla. S tímto vysílačem jsem dělal své první RC krůčky. Pokud se o něj člověk staral, dalo se s ním lítat, ale občas si model udělal co uznal sám za vhodné. Na vině byl především hrůzně zapojený originální kodér se sériovým zapojením tranzistorových klopných obvodů. Pokud pak "zachrastil" potenciometr prvního kanálu, mnohdy to zarušilo i kanály následující. A že potenciometry v ovladačích chrastily, na to můžete vzít jed. V příloze Modeláře vyšel plánek na kodér s obvodem NE5044N. Po sametové revoluci se mi povedlo tento obvod sehnat a začal jsem navrhovat kodér nový. Jenže v té době jsem končil i vysokou školu, rodiče mi za promoce dali nějaké peníze a já si v červenci 1991 pořídil vysílač Futaba F-14 FM 35. Jaké bylo mé překvapení, když jsem zjistil, že i v tomto vysílači je NE5044. Nedalo mi to a během základní vojenské služby jsem kodér pro Modelu dotáhl do konce. Nový kodér odstranil uvedený problém s chrastícími potenciometry. Navrhl jsem ho jako šesti kanálový a zcela jednoduše šlo realizovat další funkce jako třeba reverzace, D/R, EXPO, EPA a i různé mixéry.

Tady bych rád popsal výhody letově závislého programování (dále jen LZP) a tak alespoň trošičku zbořil názor, že drahé rádio je jen záležitost prestiže a snobství.