|
Strana 1 z 6 Jako každý RC modelář potřebuji i já RC soupravu pro
ovládání modelů. Začínal jsem někdy před listopadem 1988 se soupravou Modela
T4AM27 a pokoutně sehnanými dvěma servy Prafa. Prakticky v té době ani jiná možnost
nebyla. S tímto vysílačem jsem dělal své první RC krůčky. Pokud se o něj člověk
staral, dalo se s ním lítat, ale občas si model udělal co uznal sám za vhodné. Na
vině byl především hrůzně zapojený originální kodér se sériovým zapojením
tranzistorových klopných obvodů. Pokud pak "zachrastil" potenciometr prvního
kanálu, mnohdy to zarušilo i kanály následující. A že potenciometry v ovladačích
chrastily, na to můžete vzít jed. V příloze Modeláře vyšel plánek na kodér s
obvodem NE5044N. Po sametové revoluci se mi povedlo tento obvod
sehnat a začal jsem navrhovat kodér nový. Jenže v té době jsem končil i vysokou
školu, rodiče mi za promoce dali nějaké peníze a já si v červenci 1991 pořídil
vysílač Futaba F-14 FM 35. Jaké bylo mé překvapení,
když jsem zjistil, že i v tomto vysílači je NE5044. Nedalo mi to a během základní
vojenské služby jsem kodér pro Modelu dotáhl do konce. Nový kodér odstranil uvedený
problém s chrastícími potenciometry. Navrhl jsem ho jako šesti kanálový a zcela
jednoduše šlo realizovat další funkce jako třeba reverzace, D/R, EXPO, EPA a i
různé mixéry.
Jakmile bylo pro modeláře uvolněno pásmo 35MHz,
pořídil jsem ještě originál FM vf díl 35MHz a od té chvíle (někdy červen 1992)
jsem si na spolehlivost vysílače nemohl stěžovat. Mám ho dodnes, ale spíš jen jako
takovou zálohu, až budu synovečky učit lítat a budu tedy potřebovat žákovský
vysílač. Pokud někoho úprava kodéru zajímá, dal jsem to jaksi provizorně do kupy a
můžete si to tady prohlédnout. Jeden čas jsem chtěl čistě
ze zájmu o elektroniku udělat kodér rozšířený na sedmikanál a osazený SMD, takže
by na plošném spoji zbylo místo pro univerzální pájecí pole, ale už jsem to
nedotáhl do konce. Pro inspiraci si můžete prohlédnout schéma,
které je skoro shodné s tím původním, ale není načmáráno propiskou na balící
papír.
Jenže kdo by lítal s "Demolou", když
má Futabu. Byl jsem jak pomatený. Za každou uspořenou korunu jsem kupoval originální
dopňky, abych měl D/R, mixér, šest kanálů,.... Prostě abych zaplnil ty prázdné
díry na krabici a utratil jsem za to hromadu peněz. Jinak si ale na F-14 nemohu stěžovat. Sloužila věrně více než šest let až do srpna 1997, kdy jsem holý
vysílač s vymontovanými doplňky, bez krystalu a příjímače za 500,-Kč prodal
kamarádovi. Ten ho má dodnes, ale vůbec s ním nelítá. Občas mám cukání ho od
něj "koupit" zpět jako žákovský, ale pak si zase řeknu, že bych musel
být blázen.
Tajně jsem totiž už v době nákupu F-14
pokukoval po něčem s počítačem uvnitř a mým snem byl FC-28. Na obrázky v katalogu
robbe jsem se dokázal dívat celé hodiny. Jenže v peněžence bylo vymeteno. Když se
najednou naskytla možnost koupit samotný nový vysílač FC-18V3.0
FM/PCM 35, nebylo co řešit. Časem jsem do něj pořídil novější
softmodul V3.2 a divil se, jak jsem to s F-14 mohl vydržet. Rozdíl se nedá vysvětlit
tomu, kdo si něco podobného nezažil. Najednou jsem nemusel při stavbě modelu
přemýšlet, jestli je servo "normální" nebo "reversované".
Nemusel jsem naprosto přesně seřizovat mechaniku náhonů kormidel u všech modelů
tak, aby modely letěly rovně, když jsou trimy v neutrálu a podobně. Prostě stačilo
vše nastavit a doseřídit na vysílači a uložit to do paměti pod jménem modelu.
Pokud jsem chtěl letět s jiným modelem, stačilo jen přepnout paměť. A to jsem
ještě pomaličku začal využívat další funkce, které FC-18 uměl přímo a nebo mu
k tomu stačil přidaný přepínač, zatímco u F-14 se musel pro stejný účel koupit
modul mnohdy v ceně tisícikorun. Nikdy jsem nelitoval, že mám zrovna FC-18. Určitě
by mi stačil dodnes a nikdy jsem nenarazil na nic, co by mi u FC-18 chybělo a nějak mne
omezovalo v rozletu. Přesto jsem vysílač po čtyrech letech věrné služby v květnu
2001 prodal.
Má finanční situace se totiž tou dobou natolik
zlepšila, že jsem si mohl dovolit malý přepych a pořídit vysílač mých snů. Futabu FC-28V3.2 FM/PCM 35 v krásném
stříbrném kufru. A protože FC-28 toho umí strašně moc, začal jsem své zkušenosti, zajímavosti, tipy a triky kolem tohoto vysílače psát na tento web. Hodně z
toho se hodí určitě i majitelům jiných vysílačů Futaba, ale hlavní zaměření je na již zmíněnou
FC-28V3.2.
Verze vysílačů Futaba řady FC:
Pokud vás čtení dalších
odstavců zláká pořídit si nějaký vysílač řady FC, nemám proti tomu
samozřejmě vůbec nic. Pokud však hodláte nakoupit z druhé ruky nějaký starší
kousek, pak bych rád upozornil na možná rizika. Není totiž FC-28 jako FC-28. Tento
vysílač prodělal dost rozsáhlý vývoj a verze FC-28V1 se od verze FC-28V3.x liší
nejen softwarovým vybavením, ale i hardwarově.
A jaké verze vysílačů tedy po světě běhají?
- FC-16 znám dva. Novější verze má možnost používat exponenciální výchylky.
- FC-18 se prodával minimálně ve čtyrech verzích. Starší FC-18 a FC-18 Junior a
novější FC-18V3Plus a FC-18V3. Verze FC-18 Junior a FC-18V3 nemají výměnný vf díl.
Ten je napevno zabudovaný ve vysílači. Pokud vám toto omezení nevadí, pak
softwarově jsou identické se svým stejně starým kolegou. FC-18 a FC-18 Junior nemají
výměnný softmodul, takže není možný uživatelský upgrade jejich software.
- FC-28 se prodával ve třech verzích. FC-28, FC-28V2 a FC-28V3. Vysílače, přestože z
vnějšku vypadají stejně, se opět velmi výrazně liší hardwarově i softwarově.
Výměnný soft modul umožňující uživatelský upgrade jeho výměnou je až ve verzi
FC-28V3.
Teď se dostáváme k problému, jak tedy tyto
vysílače rozeznat.
- U FC-16 je potřeba zjistit, jestli má nebo nemá funkci exponenciálů. Lze to poznat
při vstupu do programovacího módu, funkce EXP je hned v 1. úrovni. Stiskneme
současně obě levá tlačítka a pak listujeme jedním směrem. Pokud narazíme na
"EXP", jedná se o novější verzi vysílače, v opačném případě jde o
starší verzi bez exponenciálních výchylek.
- FC-18 by měl verzi software hlásit těsně po zapnutí. Nejsem si jistý jestli to
platí u starších verzí, ale nové verze V3 verzi software hlásí zcela určitě,
takže kontrola je jednoduchá.
- FC-28 také verzi software zobrazuje, ale je v tom jeden malinký zádrhel. Od určité
verze (a já nevím s jistotou od které) je na displeji málo místa a název verze
software je překrytý nápisem "ON AIR", signalizujícím že vf díl vysílá.
Ale stačí malá vychytávka. Před zapnutím vysílače vytáhneme vf díl a je to.
Nápis "ON AIR" se nezobrazí a místo něj se zobrazí číslo verze.
Jak jsem psal, vysílače FC-18V3, FC-18V3Plus a
FC-28V3 mají již software dělaný jako uživatelem výměnný. Proto se vysílače
této generace objevily postupně ve třech modifikacích se softwarem V3.0, V3.1 a V3.2.
Pokud tedy máme vysílač třeba s verzí software V3.0, není problém ho povýšit na
nejnovější V3.2. Stačí si pořídit novější soft modul a vyměnit ho. Softmodul
verze V3.2 pro FC-18V3 a FC-18V3Plus je v současné době v prodeji pod objednacím
číslem F-1582 (německý), F-1583 (anglický) a F-1584 (francouzský) a stojí řádově
2100,-Kč. Softmodul verze V3.2 pro FC-28V3 je v prodeji pod
objednacím číslem F-1585 za cenu kolem 4500,-Kč. Jinak soft modul není nic jiného
než paměť EPROM na malinkém plošném spoji s konektory. Existují lidé, kteří umí
novější soft do vysílače FC-18V3 nahrát výrazně levněji. Většinou to znamená odeslat
původní softmodul a několik dní počkat, než se vrátí zpět s vyměněnou pamětí. Bohužel neznám nikoho, kdo by totéž dělal pro FC-28V3. Důvodem je prý paměť s nestandardním rozmístěním vývodů, která se špatně shání a v malém množství dodaných kusů je příliš drahá.
A ještě asi budete chtít vědět, jestli upgrade
stojí za to a co vlastně můžete navíc čekat. U FC-28V3 je to jednoduché a stačí
si to přečíst tady v originálním znění nebo tady přeložené do češtiny. Hned na první stránce je
popis novinek verze V3.1 oproti V3.0 a V3.2 oproti V3.1 a pak následuje popis těchto
funkcí. Bohužel podobný dokument pro FC-18 už nemám a na internetu jsem ho nesehnal.
Takže jen z hlavy lovím, že V3.1 má oproti V3.0 dvoje nezávislé stopky místo
jedněch a několik dalších úprav, které si ale bohužel nepamatuji. Z vlastní
praxe vím, že ve verzi V3.1 je odstraněno několik drobných chyb verze V3.0 hlavně v
souvislosti s ovládáním plynu. Například zlobilo trimování volnoběhu při
řízení plynu pravým ovladačem. V3.2 má oproti V3.1 navíc 5-ti bodový mixér,
měří dobu zapnutí příslušné paměti modelu a zavádí možnost zkombinovat oboje
stopky tak, aby s nimi bylo možné měřit motorový a letový čas současně. Bohužel
ale není možné v této verzi použít stopky zcela nezávisle a nejde tedy například
naprogramovat, aby se oboje stopky spouštěly zaráz a každé píply v jiný čas, což
ve verzi V3.1 šlo. Také pak není možné použít virtuální mixér, ale je možné ho
nahradit pomocí pětibodové křivky. Stačí zadat všech pět bodů stejně. Takže
pokud to shrnu. Upgrade FC-18V3.0 na něco vyššího doporučuji, ale jinak verze V3.1 a
V3.2 považuji za rovnocené a záleží hlavně na osobních preferencích.
Vysílač FC-28V3.x a návod:
Když jsem si svoji novou FC-28
koupil, musel jsem stejně jako předtím u FC-18 konstatovat, že český překlad
návodu za mnoho nestojí. Sice jsem v něm tentokrát nenašel tolik chyb a nepřesností
jako v návodu k FC-18, ale opět chyběly doprovodné obrázky. Takže když jsem si na
vysílači zapnul angličtinu, louskal český překlad a na obrázky se díval do
německého originálu, nebylo to zrovna pohodlné. Naštěstí jsem na webu našel
oskenovaný anglický originál k verzi
V3.0. Je tam i možnost stažení
celého balíčku pro offline prohlížení. Takže jsem si
návod vytiskl a nechal si ho svázat kroužkovou vazbou stejně jako je svázaný český
překlad. Nevýhoda tohoto oskenovaného návodu je ve špatné čitelnosti obrázků
displeje. Proto když jsem zjistil, že od roku 2002 je možné si u robbe objednat
originál návod v angličtině, němčině nebo francouzštině, tak jsem ten anglický
koupil. Takže dnes většinou koukám do anglického originálu, pokud něco nemůžu
pochopit, tak se mrknu i do českého překladu, ale německý originál nevezmu do ruky.
Na stejném místě, kde je
možnost stažení anglického návodu, jsou i oskenované stránky s doplňujícímí
informacemi o software V3.1 a V3.2. Já jsem ale stejný návod k softu
verze V3.2 v mnohem lepší kvalitě objevil na stránkách firmy ROBBE.
Navíc mi kdysi Pavel Marek poslal i český překlad tohoto doplňujícího návodu.
Já jsem ho ještě malinko poupravil a výsledek si můžete prohlédnout
tady. Mimo jiné si z něj majitelé starších FC-28 V3.0 a V3.1 mohou
vyčíst, jestli jim upgrade jejich vysílače na verzi V3.2 stojí za to.
Jen pro úplnost uvedu katalogová
objednací čísla originál návodů k FC-28V3 pokud by si je někdo chtěl jako já u
ROBBE objednat.
Anglický - F9519 Německý - F9518 Francouzský - F9520
A aby nepřišli zkrátka i
majitelé jiných verzí vysílačů, tak pár informací i pro ně.
Velmi pěkně zpracovaný neoficiální český překlad návodu k FC-18V3 je tady.
Je možné si objednat i originál
návody k FC-18V3. Opět si můžete zvolit mezi angličtinou,
němčinou a francouzštinou.
Existuje i možnost objednat si trojjazyčný návod k FC-16.
|