|
Tady bych rád popsal výhody letově závislého programování (dále jen LZP) a tak alespoň trošičku zbořil názor,
že drahé rádio je jen záležitost prestiže a snobství.
Mějme elektrolet řízený dvěma servy v křídlech, jedním servem pro VOP a ovládaným motorem. Pod touto definicí si
můžeme představit například oblíbeného ION-a.
Naše požadavky jsou:
- Během normálního letu se bude kniplem plynu ovládat motor. Brzdy
budou zasunuty. Bude pracovat mix motor-výškovka vyrovnávající špatně
potlačený motor (samozřejmě jen pokud to bude potřeba a doporučuji
tento mix raději nahradit správným zalepením motorové přepážky).
- Během přistání se naopak budou kniplem motoru řídit křidélka
namixovaná jako flaperony ve funkci brzd. Bude funkční mix
flaperony-výškovka pro korekci vznikajícího klopivého momentu.
Motor bude zastavený, ale tlačítkem bude možné si kdykoliv motor
naplno pustit a tak se "dotáhnout" při špatném rozpočtu
na přistání.
- Pokud pustíme motor již zmíněným tlačítkem, měly by se brzdy
- pokud budou vytaženy - samočině zatáhnout. Samozřejmě opět by
měl být aktivní mix motor-výškovka. Po zastavení motoru se brzdy
vytáhnou zpět do původní polohy.
- Protože spuštění motoru tlačítkem namáhá převodovku, bude
motor nabíhat i brzdit plynule asi 0,5 sekundy. Stejně plynule se
budou i zatahovat případně vytažené brzdy a po uvolnění tlačítka
se opět brzdy plynule vytáhnou.
- Jedny stopky se rozeběhnou s prvním přidáním plynu a zastaví
se až plným vytažením brzd. Ty měří celkový čas. Druhé
stopky půjdou jen současně s motorem a odměřují tedy zbývající
motorový čas. Po uplynutí stanovené doby upozorní na končící
baterie.
- Během letu by bylo ideální co nejméně po hmatu hledat nějaké
přídavné ovládací prvky. Tomuto nejlépe vyhoví alespoň
dvopolohový přepínač a tlačítko přímo v kniplech. Ale stačí
i běžné dva přepínače (respektive přepínač a "taster")
pokud si je jen trošku s rozumem umístíme na pult vysílače. V každém
případě považujeme za nevyhovující ovládat brzdy během přistání
relativně špatně přístupným tahovým ovladačem. Ale to je
vlastně jasné už z bodu číslo 2.
- Aby se model řídil pohodlně, měla by na křidélkách a VOP být
aplikována alespoň malá funkce EXPO a aby serva křidélek při
vytažených brzdách a současné výchylce křidélek nenarážela
na mechanické dorazy, budeme muset použít funkci limitace těchto
dvou serv. Křidélka budou diferencovaná, tedy nahoru se budou
vychylovat více než dolů. Stejně diferencovaná bude i výchylka
VOP.
Možností jak tuto úlohu s většími, menšími nebo žádnými
omezeními naprogramovat je mnoho. Přiznám se bez mučení, že i já
jsem dlouho LZP nerozuměl a považoval ho za výsadu špičkových pilotů.
Před časem bych tuto úlohu asi řešil v jednom letovém režimu. V tom
případě bych si ale za letu nemohl zaměnit funkci plynového kniplu,
musel bych během přistání hledat na pultě tahový potenciometr a
podobně. Dnes už volím jednoznačně LZP.
Když se nad požadavky zamyslíme, tak nám z toho vyplyne, že budeme
potřebovat dva letové režimy NORMAL a LAND přepínané přepínačem a
kromě toho jeden letový režim POWER spínaný tlačítkem. Režim POWER
bude mít absolutní přednost. Jinak řečeno, ať už bude aktivní režim
NORMAL nebo LAND, stisknutím tlačítka se přepne vysílač do režimu
POWER. Je ale nesmysl začínat programovat hned letové režimy. Nejprve
je nutné model zalétnout v jednom letovém režimu, zjistit jeho chování,
seřídit používané poměry mixů motor-VOP, FLAPERON a FLAPERON-VOP a
nastavit citlivost serv, exponenciály a limity. Pokud bychom začali rovnou s LZP,
musel by se model zalétnout pro každý režim zvlášť a jakákoliv změna by se musela
opravovat ve všech režimech. Pro tři letové režimy bychom tak měli 3x více
práce.
Programování tedy začneme tím, že zvolíme volnou pamět modelu, pro
jistotu ji kompletně zresetujeme a pojmenujeme ji. Pak v menu MxTY zvolíme typ modelu GLID s křídlem typu 2Servos. Zvolíme
modulaci PPM nebo PCM a v menu FUNC si nastavíme přiřazení
funkcí ovladačům podle našich zvyklostí, tedy to jestli budeme mít
VOP na levém nebo pravém kniplu atd. Skočíme do menu SERV.
Pokud jsme nic nepopletli, pak při pohybu kniplem křidélek se musí hýbat
první a sedmý kanál, při pohybu kniplem VOP se musí hýbat druhý kanál,
při pohybu kniplem motoru se musí hýbat třetí kanál. Pokud je vše v
pořádku, pak můžeme postoupit dál.
Je potřeba rozchodit flaperony. Pro začátek je budeme provizorně
vytahovat tahovým potenciometrem a zrovna naprogramujeme, aby se místo
kanálu sedm pro druhé křidélko využíval kanál pět. Umožní to použít
menší, lehčí a levnější přijímač. Otevřeme tedy menu DIFF a zakážeme mix diferenciace křidélek, která se pro dvou servové křídlo
zapíná automaticky. My totiž nechceme jen křidélka diferencovaná,
ale chceme i flaperony a dokud mix diferenciace nevypneme, bude nám FC-28
hlásit při aktivaci mixu flaperonů chybu. Po vypnutí skočíme do menu
FLPR a tento mix naopak zapneme. Zrovna zkontrolujeme ve stejném
menu, jestli se používá pro druhé křidélko opravdu pátý kanál a případně
to přiřadíme správně. Protože předpokládáme, že se křidélka
budou ve funkci křidélek vychylovat nahoru více než dolů a ve funkci
brzd se ještě o kousek zvednou, musíme upravit zesílení. Dělá se to
pro každé křidélko a pro každý směr i pro každou jeho funkci zvlášť.
Dejme tomu, že pro křidélka ve funkci křidélek nastavíme výchylku
dolů na 30% a nahoru na 60%. Dále pro křidélka ve funkci brzd nastavíme
100%. Nakonec tahový potenciometr řídící flaperony vychýlíme do
polohy odpovídající zataženým flaperonům a skočíme na pozici OFFSET a stiskneme SET. Vysílač od této chvíle považuje za neutrální
polohu serv křidélek tu polohu, kdy je tahový potenciometr úplně v
poloze zataženo a flaperony se tedy vytahují pouze jedním směrem.
Znovu spustíme menu SERV a zkontrolujeme výsledek práce. Při
pohybu kniplem křidélek by se měly hýbat kanály jedna a pět
diferencovaně proti sobě a při pohybu tahovým ovladačem by se měly
stejné kanály hýbat souhlasně. Výchylky tahovým ovladačem by měly
být větší než výchylky kniplem křidélek. Vše ostatní je beze změny.
Nyní je potřeba osadit model letovou částí RC soupravy. Serva křidélek
zapojíme do zásuvky přijímače 1 a 5, servo VOP do zásuvky 2 a místo
regulátoru motoru zapojíme provizorně nějaké servo, aby se nám motor
zbytečně nespouštěl na stole. Zapneme přijímač a zkontrolujeme směry
výchylek. Pokud nám některý směr nevyhovuje, je možné to upravit v
menu REVR reverzováním smyslu serv, případně v menu FUNC změnou znaménka u označení čísla ovladače, případně jejich
kombinací. Je možné si pomoci i vzájemným přehozením serv křidélek,
ale není to "čisté" řešení ;-). Vše je možné udělat
programově. Pokud nám všechny smysly výchylek vyhovují, můžeme přistoupit
k předběžnému mechanickému nastavení rozsahu výchylek a neutrálních
poloh serv. U VOP je to jednoduché a nastavíme výchylky co nejpřesněji
mechanickou změnou délky pák a neutrální polohu kormidla přesazením
páky serva na tisícihranu a změnou délky táhla. Výchylka by měla být
asi +/-8mm. U křidélek to uděláme podobně, je ale potřeba si uvědomit,
že hodláme použít u křidélek diferenciaci a taky to, že při vytažení
flaperonů jako brzd budou obě křidélka vytažena nahoru pod strmým úhlem.
Proto délkou pák nastavíme takový rozsah výchylek, aby byl dostatečný
pro křidélka i brzdy a neutrál křidélek nastavíme přesazením pák
serv na tisícihranech a délkou táhel spíše někam do polohy mírně
nahoru. U modelu ION by křidélka v neutrálu měla být v poloze přibližně
2mm nahoru a měla by mít rozkmit asi 5mm dolů a 10mm nahoru. Ovladač
brzd by měl křidélka vychylovat z neutrálu asi o 20mm nahoru. Pokud se
nám takto výchylky nedaří nastavit mechanicky, můžeme si pomoci změnou
konstant v menu FLPR. Teoreticky je možné si také aktivovat příslušné
externí trimy v menu MxVR a mixovací poměr flaperonů a
diferenciaci křidélek doladit později při zkušebním letu podobně,
jako to bude popsáno u dolaďování mixovacího poměru motor-VOP a
flaperony-VOP.
Po takovémto předběžném mechanickém seřízení skočíme do menu
SBTr a doladíme při kniplech v neutrálu a tahovém potenciometru
v poloze zatažených brzd serva do přesně neutrální polohy. Od teď už
serva křidélek nebudou mírně zvednutá nahoru, ale budou navazovat na
profil křídla. Posunutím jejich neutrálního bodu vlastně zabezpečíme
lepší využití dráhy serva, které by jinak větší část své dráhy
směrem dolů nevyužívalo a směrem nahoru by naopak dráha chyběla a
to by nás šidilo o přesnost řízení. Zkontrolujeme taky nastavení GLOBAL,
které zabezpečí, že toto nastavení subtrimů bude později platné i
v dalších letových režimech. V případě nastavení SEPARATE bychom totiž museli neutrály serv nastavit v každém letovém režimu
zvlášť. A když už jsme u těch trimů spustíme taky menu TRIM-RATE a nastavíme citlivost trimu motoru na 0%. To zabezpečí že trim motoru
přestane být funkční, což je u elektroletu s mikroporcesorovým regulátorem
celkem žádoucí. Opět zkontrolujeme nastavení GLOBAL v tomto
menu. To zajistí, že ztrimování modelu v jednom letovém režimu bude
později platné i v ostatních letových režimech. Pokud by byl aktivní
mód SEPARATE, bylo by nutné model trimovat v každém letovém režimu
zvlášť.
Nyní už jen zbývá nastavit rozsah výchylek VOP a nastavit EXPO VOP
a křidélek a limitaci serv křidélek. Za tímto účelem skočíme do
menu AFR. Zde snížíme "zesílení" kniplu VOP pro výchylku
směrem na potlačeno, takže se servo VOP bude dolů pohybovat jenom asi
6mm a nahoru se bude nadále pohybovat o 8mm a zavedeme asi 20-30% EXPO.
Na kniplu křidélek ve stejném menu nastavíme rovněž asi 20-30% EXPO.
Nyní přeskočíme do menu ATV a pro první a pátý kanál nastavíme
takovou limitaci, aby ani při naplno vytažených brzdách a naplno vychýlených
křidélkách nedocházelo k mechanickému omezování serv a tím k
jejich namáhání. U serv pro obě křidélka, plyn i VOP nastavíme ve
stejném menu parametr COND na 20%, což prozatím nemá žádný
vliv, ale jakmile začneme používat letové režimy, zabezpečí to
plynulý asi 0,5sekundy trvající plynulý přechod mezi režimy. Jinak
by při přepnutí mohlo dojít ke skokovému sepnutí motoru, vytažení
brzd nebo potlačení VOP, což není hezké a neprospívá to převodovce,
modelu ani plynulosti letu.
Nyní už bychom mohli jít model zkušebně zalétat, pokud se spokojíme
s tím, že zatím nebudeme využívat mix flaperon-VOP a motor-VOP. Je to
i celkem vhodné, protože možná zjistíme, že tyto mixy ani nebudou
potřebné. Já ale budu předpokládat, že tyto mixy potřebné jsou.
Taky předpokládám, že je více než vhodné tyto mixovací poměry
doladit za letu a mít pro začátek možnost tyto mixy zapínat přepínači.
Proto spustíme menu MxSW a mixu FLR-ELE a ABR-ELE přiřadíme
vhodné přepínače. Teoreticky by stačil přiřadit oběma mixům jeden
společný přepínač a mixy zapínat současně, ale dva jsou určitě výhodnější.
Pak spustíme menu MxVR a podobně přiřadíme stejným mixům
externí trimy. Je potřeba si uvědomit, že toto co děláme slouží
jen k nastavení mixovacích poměrů a později nebude žádný z těchto
přepínačů ani externích trimů zapotřebí. Proto je taky možné
zapojit vždy jen jeden externí trim a naladit každý mixovací poměr v
samostatném letu. Záleží na zvyklostech. V menu FLMx aktivujeme
mix flaperon-VOP a zkontrolujeme, jestli reaguje na zvolený přepínač
změnou indikace ON/OFF a jestli se mixovací poměr mění v závislosti
na natočení externího trimu. Pak dáme externí trim do neutrálu, ručně
nastavíme odhadovaný mixovací poměr, ovladač flaperonů dáme do
polohy úplně zavřeno a nastavíme OFFSET. Od teď se při aktivním
mixu flaperon-VOP při vytahování brzd mírně hýbe výškovka a při
ovladači flaperonů v poloze úplně zavřeno by měla být VOP ve stejné
poloze jako při vypnutém mixu flaperon-VOP, což zabezpečil právě
nastavený OFFSET. Pokud se VOP hýbe s vytahováním flaperonů v opačném
směru než potřebujeme, změníme u mixovacího poměru znaménko. Teď
ještě zbývá totéž nastavit v mixu ABRK pro motor. Nedivte se.
U větroňů se nepředpokládá, že budou mít motor, ale skutečné
brzdy ovládané kniplem "motoru". Vzpomínáte, že defaultně
se ani mix flaperonů neaktivoval a byl tam jen jednodušší mix
diferenciace? Nikdo totiž nepředpokládal, že budeme brzdit flaperony,
když přece můžeme mít v křídle spoilery. Jenže my spoilery nemáme
a místo serva spoilerů máme zapojený motor. Takže skočíme do menu ABRK a tam aktivujeme mix motor-VOP, nastavíme mixovací poměr při příslušném
externím trimu v neutrálu a jeho směr a stejně tak i OFFSET pro
vypnutý motor. Takže v poloze kniplu pro zastavený motor bude VOP v
neutrálu a s přidávajícím plynem se bude VOP stále více vychylovat.
Opět zkontrolujeme jestli je mix funkční a jestli je možné ho zapínat
příslušným vypínačem a doseřizovat mixovací poměr příslušným
externím trimem.
Jdeme na letiště:
Nyní jsme připraveni na zálet modelu. Zatáhneme brzdy, deaktivujeme
oba mixy, zkontrolujeme naposledy směr a velikost výchylek a zkusíme
první let. Po nastoupání do dostatečné výšky model vytrimujeme. Opět
zkusíme zapnout motor. Pokud model po zapnutí motoru zbytečně moc nebo
naopak málo stoupá a vyžaduje velmi mírný zásah do VOP, zapneme si
mix motor-VOP a doseřízením mixovacího poměru let korigujeme tak, aby
zásah VOP nebyl potřebný. Je možné že bude nutné přistát a změnit
směr mixování, pokud se například VOP s přidáváním plynu potlačuje
a my chceme natahovat. Jakmile jsme se seřízením pro motorový let
spokojeni, provedeme obdobně seřízení pro vytahování brzd. V dostatečné
výšce vytáhneme naplno brzdy a sledujeme jakým směrem a jak moc je
potřeba jejich vytažení korigovat pomocí VOP. Otáčením externího
trimu opět nastavíme takový mixovací poměr, aby při vytažení
flaperonů model zabrzdil bez vzpínání se a nebo prudkého propadnutí.
Obě seřízení můžeme pro jistotu několikrát opakovat. Pokud začne
model při vytažení brzd zatáčet, znamená to, že máme různě
citlivá serva v křídlech, což můžeme snadno zkorigovat v menu FLPR změnou citlivosti serv. Je také vhodné přistát, zjistit si mixovací
poměry, dát externí trimy do neutrálu a nastavit stejné mixovací poměry
jako byly ty zjištěné. To umožní přesnější doseřízení. Jakmile
jsme s chováním modelu zcela spokojeni, zjistíme si a zapamatujeme
hodnoty mixovacích poměrů flaperon-VOP a motor-VOP, zrušíme přiřazení
externích trimů v menu MxVR, v menu MxSW nahradíme přiřazení
přepínačů trvalým zapnutím "ON" a v obou mixech nastavíme
ručně zjištěné mixovací poměry. Model by měl po této úpravě létat
naprosto stejně jako před úpravou s tím rozdílem, že už nejde mixy
během letu vypnout a nejde si mixovací poměr rozeštelovat náhodným
pootočením externím trimem.
S takto seřízeným modelem je již možné běžně létat. Pouze nám
nefungují stopky a brzdy se vytahují ručně tahovým potenciometrem, což
není při přistávání zrovna nejpohodlnější. Spousta lidí létá s vysílačem nastaveným takto.
Majitel FC-28 právě teď udělá pár úprav.
Aktivace a úpravy v nastavení letových režimů :
Nejprve si musíme uvědomit, že letové režimy vysílače FC-28 mají
jakési priority. To znamená, že nejde zapnout letový režim s menší
prioritou, pokud je zrovna aktivní režim s prioritou větší. Nejvyšší
prioritu (1) má standardně režim LANDING a nejmenší NORMAL, jenže my
bychom chtěli, aby i v režimu LANDING bylo možné stisknutím tlačítka
zapnout režim POWER. Nic není ztraceno. Je možné si letové režimy přejmenovat,
takže režim s nejvyšší prioritou přejmenujeme na POWER a režim s
prioritou nižší (třeba DISTANC) přejmenujeme na LAND. Ale toto uděláme
až za chvilku, protože nejdříve budeme do letových režimů kopírovat
a tím bychom o nové názvy přišli.
Skočíme tedy do menu COPY a zkopírujeme letový režim NORMAL
do všech ostatních letových režimů. Nyní skočíme do menu MxTY a letový režim DISTANC přejmenujeme na LAND a letový režim LANDING na
POWER. Název LAND volím záměrně, aby bylo na první pohled patrné,
že to je přejmenovaný DISTANC a ne původní LANDING, ale v principu si
můžeme režimy pojmenovat i třeba SEDANI a DOTAH.
Nyní musíme zabezpečit, abychom mohli vůbec letové režimy zapínat.
Spustíme tedy menu MxSW a přiřadíme letovému režimu POWER tlačítko
a letovému režimu LAND přepínač. Provedeme kontrolu. Přepínáním přepínače
se musí na displeji přehazovat nápisy NORMAL a LAND. Pokud stiskneme
tlačítko v kterémkoliv režimu, musí se objevit nápis POWER. Pokud
tomu tak je, máme již naprogramovány tři letové režimy, ale v tuto
chvíli je naprosto jedno, v kterém letovém režimu je zrovna vysílač
přepnutý, protože ve všech jsou aktivní stejné mixy, model je stejně
ztrimovaný (viz. vysvětlování GLOBAL/SEPARATE nedávno) a
podobně. Zařídit, aby se každý letový režim choval podle našich představ
je již hračka.
Nejprve trošku odbočím a vysvětlím, jak nejsnáze změny provádět.
Možnosti jsou totiž dvě. Skočit do příslušného menu až poté, co
přepneme příslušný letový režim. V tom případě pokud chceme ve
stejném menu upravovat jiný letový režim, je potřeba z menu vyskočit,
letový režim přepnout a zase do menu skočit, což je dost nepohodlné.
Druhá možnost je přímo v menu najet na nápis FLIGHT a editovaný
režim si vyměnit. Tak a teď když už to víme, skočíme do menu FUNC a pro režim LAND nastavíme ovladač pro vytahování stejný jako byl v
režimu NORMAL pro motor, takže se flaperony budou v režimu LAND ovládat
kniplem plynu. Samozřejmě musí být v menu FUNC zvolena volba SEPARATE,
jinak bychom si měnili nastavení ve všech letových režimech současně.
Nyní skočíme do menu AFR a pro režim NORMAL nastavíme ovladač
pátého kanálu (flaperonů) do trvalé polohy odpovídající zataženým
flaperonům. Provádí se to trošku těžkopádně tak, že zvolíme typ
AFR EXP2, RATE1 nastavíme dolu i nahoru na 0% a pak pomocí RATE2
posunujeme vodorovnou přímku, která nám v grafickém zobrazení závislosti
"poloha serva na poloze ovladače" vznikne, nahoru nebo dolů.
Protože je v grafu přímka vodorovná, je jasné, že funkce flaperonů
bude stát v předvolené poloze bez ohledu na polohu připojeného ovladače.
Totéž provedeme v režimu POWER a nakonec obdobně v režimu LAND nastavíme
konstantní "výchylku" pro motor odpovídající zastavenému
motoru. A jsme u cíle. Teoreticky by bylo ještě možné v režimech
NORMAL a POWER zrušit mix flaperon-VOP, protože stejně jsou flaperony
zataženy a není tedy co mixovat. Stejně tak v režimu LAND lze zrušit
mix motor-VOP, protože motor stojí a opět není co mixovat. Ze stejného
důvodu je však rušení těchto mixů zbytečné. Proč vypínat něco,
co stejně z principu nemixuje? Takže to nechám na vás.
Třešnička na dortu - stopky:
A když nám to tak všechno hezky funguje, ještě si nastavíme
stopky. Nejpve je potřeba stopky něčím zapínat a vypínat. Proto si v
menu CHSW nadefinujeme virtuální kanálové spínače. Spínače
E až H mají definici pro všechny letové režimy společnou, zatímco
spínače I až L mohou mít přiřazen v každém letovém režimu jiný
ovladač. To je přesně to, co potřebujeme. V režimu NORMAL tedy přiřadíme
spínači I knipl plynu a nastavíme přepnutí do bodu, kdy je jen mírně
přidaný plyn. V režimu POWER přiřadíme stejnému spínači I tlačítko
kterým zapínáme letový režim POWER a bod přepnutí ponecháme na
50%. V režimu LAND nadefinujeme přepínač J, kterému opět přiřadíme
knipl plynu (teď vlastně brzd) a bod přepnutí nastavíme někde před
bod naplno vytažených brzd. Nyní už stačí skočit do menu TIMR,
časovač 1 nastavit jako odečítací (DOWN), dobu předvolit na předpokládanou
dobu chodu motoru, jako startovací zvolíme spínač I a vypínací necháme
nevyplněný. Vysílač tak pochopí, že zapínací a vypínací prvek je
shodný. Časovač 2 nastavíme jako načítací (UP) od nuly, jako
startovací zvolíme opět spínač I, ale jako vypínací tentokrát zvolíme
spínač J. Stopky se tak rozejdou sepnutím spínače I, tedy prvním přidáním
plynu ať už tlačítkem POWER nebo kniplem v režimu NORMAL a pojedou
tak dlouho, dokud se nesepne spínač J, tedy dokud nevytáhneme naplno
brzdy v režimu LAND.
Závěr:
No a já myslím, že by to mohlo stačit. Nic nám teoreticky nebrání
si obdobně udělat režim SPEED, ve kterém bude mírně potlačená výškovka
a mírně zvednuté flaperony. V tom případě by ale bylo vhodné zvolit
místo dvouplohového přepínače režimu třípolohový. Tak by bylo možné
se přepínat mezi NORMAL, LAND a SPEED a kdykoliv se přepnout do režimu
POWER. Ale to už nechám na vás. Hlavně si všimněte, jak krásně to
teď funguje. Zapneme vysílač. Přepínač je omylem přepnutý do režimu
LAND, což nám vysílač hlásí nápisem NOT NORMAL CONDITION. Zaklejeme
a přepneme přepínač do polohy NORMAL. Vysílač je spokojený, přidáme
plyn, oboje stopky se rozejdou a letíme. Zastavíme motor, motorové
stopky se pozastaví a letové jdou dál. Kdykoliv když stiskneme tlačítko
POWER, rozejdou se motorové stopky a naplno se roztočí motor. Ale proč
bychom to tak blbě dělali, když jde motor pustit i kniplem plynu? Po vyčerpání
baterek nás vysílač začne nabádat k přistání. Přepneme tedy přepínač
do režimu LAND. Od té chvíle se kniplem plynu vytahují brzdy. Jejich
vytažením v pravý čas přistaneme naprosto přesně v požadovaném místě
a stopky celkového času se zastaví. Pokud by se nám přistání přece
jenom nepovedlo, stačí stisknout tlačítko POWER, brzdy se zatáhnou,
motor rozjede, stopky rovněž a nastoupeme pro další okruh.
Netvrdím, že mám patent na rozum. Možná by šlo model
naprogramovat i smysluplněji a logičtěji. Možná by stačilo se na tlačítko
POWER vyprdnout a jen prostě při nepovedeném přistání přepnout do
režimu NORMAL a přidat plyn. Ale to už bychom museli udělat dvě věci
naráz. Prostě jak naznačuji, možností je velmi mnoho a to je na tom
to krásné. Já jen doufám, že ve vás začal hlodat malinký červík
pochybností, jestli si nepořídit novější vysílač a hlavně že se
na vašich tvářích přestane objevovat pohrdavý úsměv při pohledu
na modeláře, který má lepší vysílač než vy a přitom létá s obyčejným
ION-em....
|
RC Modelářství 
